Italská nezávislost

Vydáno 16.12.2015,

K Itálii mám blízký vztah. Nepocházím odtamtud, ale studovala jsem česko-italské gymnázium a už se osm let učím italsky. Nikdy dřív by mě nenapadlo, že se budu věnovat zrovna tomuto extrovertnímu jazyku, ale tenkrát mi prostě žádná jiná škola nevyhovovala. V prvním roce studia jsem vyjela na týdenní výměnný pobyt do městečka Rieti nedaleko Říma. Vůbec se mi nechtělo. Tehdy jsem ještě byla veliký introvert a seznamovat se s někým cizím mi dávalo psychicky zabrat. Jako naschvál mi přidělili asi osmičlennou rodinu, kde se o mě staraly dvě sestry stejně staré jako já. Neuměly dobře anglicky, každý večer chtěly pařit až do rána a poslouchaly mainstream. V rodině jsem se tehdy necítila nejlépe, a tak se můj vztah k Itálii zhoršil. Měla jsem Italy za jednodušší lidi, pro které je vrcholem kultury opíjení se na party. Postupným dospíváním a „otrkáváním se“ jsem si však k téhle zemi vybudovala lepší vztah a zjistila, že Italové jsou vlastně strašně v pohodě. Ranní presso, který si můžete dát i v trafice, Aperol, sladká rajčata, nikam nespěchat... to je přece hrozně fajn, ne?

Když jsem zjistila, že má oblíbená kapela Be Forest pochází právě z Itálie, hned jsem zpozornila a na italskou indie scénu více zaměřila. Vyjelo na mě spoustu anglicky zpívajících zasněných kytarovek, které stojí za zveřejnění, protože se o nich u nás moc nemluví.

BE FOREST

V březnu hráli v Café V lese a já blbec jsem tam nebyla! Pochází z města Pesaro (o něm se v tomto článku zmíním ještě často) a připomínají mi postavy z fotek od Théa Gosselina. Trio o sobě dalo vědět v roce 2011, kdy vydalo desku Cold. Pro Be Forest jsou typické zašuměné kytary kontrastující s roztomilým hláskem dvou členek Costanzy a Ericy. Pokud milujete jednodušší dream pop jako já, tahle kapela vás strhne ještě víc, než jste čekali. Nenuceně vám podsouvá melodické zaříkávačky a vy máte pocit, že tančíte kolem ohně, který ne a ne přestat hořet. Osobně mám raději poslední album Earthbeat, jež s porovnáním s předchozím obsahuje výraznější skladby a je méně dark. A vůbec mě baví celej ten styl kapely. Všichni jsou jak vystřižený z LA. Upnutý kalhoty, ponča, přirozený vlasy...

V roce 2012 kapela vyjela na evropskou tour s legendárními Japandroids. A letos už sama dobývá Evropu. Můžete si tedy 19. ledna vyrazit na výlet do Drážďan a podívat se, jak jim to naživo šlape. Nebo klidně i do Berlína.

PESARSKÁ SCÉNA

„Ah, sì, lì c’è una scena musicale molto attiva.“ Volně přeloženo, milánský muzikant a producent Claudio Nigliazzo z kapely Iori’s Eyes říká, že ve městě Pesaro je hudební scéna velmi aktivní. Nedivme se, když je domovem dalších nadějných jmen. Vybrala jsem ty nejvýraznější - Brothers in Law a Soviet Soviet

Brothers in Law mě v létě očarovali hned na první poslech, a to především songem Leave Me (Shadow Ii), který mi svou jednoduchostí a neustálým opakováním rytmu nezastavujících se kytarových strun připomíná kapelu DIIV. Inspirace brooklynským labelem Captured Tracks je patrná. „Švagrové“ zkrátka sází na jednoduchost, chytlavost a lehkou znuděnost. Frontman Giacomo Stolzini zpívá bez emocí jakoby na něj právě zaútočila jarní únava. Jejich debutová deska Hard Times for Dreamers vyšla už v roce 2013, kdy tehdy trio (dnes už čtveřice) vyrazilo na tour se Slowdive, Wild Nothing, a dokonce i s Neon Indian. Díky tak známým jménům je nedávno zaregistroval legendární texaský festival SXSW a nabídla jim zahrát si v březnu příštího roku rovnou na místě činu v Austinu. To však ještě není vše! Letos vydali singl Middle Of Nowhere. Ten má bohužel našlápnuto lehce popovější cestou. Naštěstí ho doprovází avantgardní videoklip, ze kterého by Leondardo da Vinci, jako milovník anatomie lidského těla, byl jistě nadšený. 

Úplně opačnou cestou, ale ve stejném městě si kráčí Soviet Soviet. Partička trochu odlišného ražení, která svá srdce zaprodala post-punku. Ten je více znát na druhé desce Summer, Jesus vydané v roce 2011. Album v porovnání s nejnovějším Fate z roku 2013 nepůsobí tolik na jedno brdo. Takoví italský Joy Division. „Keep in the darkness and need to die. See my face and collapse in red,“ zpívá se v singlu Ecstasy z druhého alba, která se letos, nevím proč, dočkala remaku spolu s písní Together. Žádný nový matroš, tak trochu opepříme staré songy? Nikam nespěchat. Klasický italský přístup, ale na jednu stranu, proč ne! Oba dva rozhodně stojí za poslech.

DALŠÍ ITALSKÁ JMÉNA, KTERÁ MAJÍ BUDOUCNOST

Jako brooklynská scéna se liší od jižanské z Tennessee. Italové si na žádné škatulkování soundu podle provincií nepotrpí. Jejich klasický italsky zpívaný pop je pro nás náročnější posluchače ze střední Evropy příliš jednoduchý. Italové milují refrény, pozitivní melodie, potlesky a na alba si klidně hodí dvacet songů. Pak je tu druhá strana, která má zájem prorazit do světa a vzkázat mu, že Jovanotti nebo Tiziano Ferra je jen slabý odvar toho, co na poloostrově hudební průmysl produkuje. Zapište si název labelu We Were Never Being Boring. Tahle indie italská nahrávací společnost vznikla v roce 2009, má úzké vztahy s Británií a má ty nejpřehlednější webovky, jaký si jen dokážete představit: www.wwnbb.net.

Labelu se upsali již zmiňovaní Be Forest a Brothers in Law + dalších snad dvacet jmen, ze kterých bych vypíchla Love the Unicorn (obyč indie pop), Welcome Back Sailors (osmdesátky, zpěvák má hlas jako George Michael), His Clancyness (solo projekt s westernovsky laděnou atmosférou), The Yellow Traffic Light.

The Yellow Traffic Light
The Yellow Traffic Light

The Yellow Traffic Light pochází z Turína a vůbec mi nepřípomínají DIIV. Při jejich sledování klipu k songu Cole Drives Too Fast jsem byla až překvapená, že i v Itálii se najdou světlí hipsteři, co holky nebalí na otřepané fráze: „Hey, bella ragazza!“ The Yellow Traffic Light je jediná surf rocková kapelka, kterou tu pro vás mám. No, Itálie přeci jenom není surfařskou velmocí. 

Ve finále vám ještě doporučím kapely: popovější Own Boo a She Said Destroy (shesaiddestroy.bandcamp.com),post-punkový Arirang (jejich prosincové pražské vystoupení bylo nezapomenutelné, arirang.bandcamp.com) a italsky zpívající alternativnější Masoko a Abiku. Poslechněte si můj Spotify playlist výše. Ciao!

Share on Facebook Tweet a Link