VR/NOBODY / Now // Uhlazená nenaléhavost

Vydáno 15.12.2015, , ,

Je to tady. Duo VR/NOBODY má venku nové EP. Zčistajasna vznikl release party event, tři dny na to je vydané nové EP spolu s novým klipem. A EP je to tedy výrazné.

Z této nové tvorby je slyšet veliký posun. Ať už jde o posun k lepšímu v jednom ohledu nebo k horšímu v jiném, je před nás postavena další dosti ucelená věc, z níž je od prvních momentů cítit kvalita.

Mě nejvíce překvapila technická odlišnost, pro kterou jsou i výsledná atmosféra a celé vyznění velice rozdílné od debutu Yet. Instrumentální složka je obohacena o několik nových linek a elementů. Jedním z nich jsou zakomponované smyčce, které jsou po křestu debutu, součástí jehož byl i smyčcový kvartet dokreslující vznešenější dojmy, nepříliš překvapující. Novinkou jsou nicméně občasné kytarové linky. Jako slabinu vnímám vokál, který působí převážně unaveně, bez toho určitého charisma, jaké míval, a chvilkami až násilně roubovaně na jinak velmi vydařený instrumentál.

Odklon od ráznosti dvojice vokálu a změti synthů s sebou přináší nutně ústup ráznosti jednotlivých složek. Průřezné beaty jsou utlumeny a přebarveny zmiňovanými prvky a vokál přichází o svoji naléhavost. Předzvěstí tohoto posunu mohla být ochutnávka skladby Now, kterou duo v listopadu zahrálo ke konci křestu Yet. Už tam bylo více než zřejmé, že je nová tvorba v protikladu tvorby předchozí.

Smutek a zoufalost se přeměnil v obdiv a ohleduplnost. Naléhavý vokál byl z většiny vystřídán melancholickým. Uhlazenost je místy pouze zdvořile narušována roztříštěností a kompenzována hloubkou a tajuplností.

Každá skladba zde má své místo a kousek po kousku je v průběhu alba cítit progrese. Zajímavostí je fakt, že namísto postupného odklonu od síly debutu se k němu EP naopak postupně dostává zpět. Baví mě nalezitelná podobnost nových tracků se staršími – například nová Door je frázováním a skladbou příbuzná YET, závěrečná A.M. potom (také závěrečné) Give Me Another Day.

Jako celek je EP vydařeným dílem, ke kterému je však třeba se chvíli prokousávat. Je dobře, že projekt posouvá hranice, jak hranice české tvorby, tak především tvorby své vlastní. Krok je to tentokrát asi největší možný, jaký duo mohlo udělat a zároveň ním nezapřít svoji vlastní minulost. Čím více EP poslouchám, tím více onen krok přijímám a prvotní překvapení se mění v potěšení. Nelze opominout nový vizuální dojem tlačený klipem k tracku Rain, který je namísto předchozího všedního nebo abstraktního silně melancholicky laděný.

Share on Facebook Tweet a Link