Lower Dens // Přirozenost je zárukou úspěchu

Vydáno 15.11.2015, ,

Listopadový koncert Lower Dens jsem jednoznačně vynechat nechtěla. Už jen proto, že den před tím mám narozeniny a raději, než se opíjet šampaňským a cpát se zákusky, si zajdu na kvalitní koncert. I když indiánka bych si teda dala...

Pár minut před startem se kolem podia promenádovalo jen pár nedočkavců, většinou Mayenovi přátelé. Bylo jasné, že na téhle akci se lidé mačkat nebudou a užijí si ji individuálně opřeni o sloup. Masové koncerty nevyhledávám, dokonce se mi hnusí a zkrátka nerada zjišťuji, že vaši oblíbenou kapelu poslouchá tolik různorodých lidí. 

Mayen jsem viděla snad po šesté a musím říci, že po každé se těším na song Garden a mám před tím tendence psát několik patetických tvítů. Lukáš Vydra se klasicky tvářil, jako když mu uletěly včely a i během romanticky zasněných songů zůstával chladným. To mu však vůbec nedávám za zlé. Uzavřenost mě totiž vždycky přitahovala a v kombinaci s dream popem nasáklým sladkou limonádou cítím pohlazení. Mayen zní během každého vystoupení stejně a věřte, že slyšet Hometown po několikáté, už vás trošičku omrzí. Ale pak přijde Summer Haze a divákům se zasklí oči, protože vzpomínají na to, jak se za teplého letního večera v parku objímali.

Mayen
Mayen © Jan Kuča

Baltimorští Lower Dens nejsou žádnými nováčky na hudební scéně. Jana Hunter v dlouhém svetru a viditelně nových oxfordkách se tak sebevědomě chopila své pozice frontmanky a spustilo se Sucker’s Shangri-La. A na začátek unylejší skladba z nového popovějšího alba zněla rázem naživo úplně jinak. O dost lépe a při následné To Die in L.A. měla Jane možnost vyzkoušet, jaký nával tance její nové botky vydrží. Vystupuje přirozeně a bez sebemenších póz často děkovala publiku. Prostory MeetFactory jí dokonce připomínaly tovární halu v Houstnu a možná proto se u nás cítila jako doma.

Lower Dens
Lower Dens © Jan Kuča

A právě „přirozenost“ je to klíčové slovo, které celou dobu ve spojitosti s touto kapelou hledám. Lower Dens se totiž k vám chovají jako ke starým známým a pouští vás dál za práh domova, kde vám padnou do náručí. Jak se ukázalo i během živého vystoupení, starší kytarově noiseovějí hity kapele jednoduše více sedí a divím se, proč nezahráli singl Propagation, který by se v sále MeetFactory nádherně akusticky vyjímal. Z prvního alba těsně před koncem vytáhli pouze I Get Nervous a já měla pocit, že jsem se ocitla na koncertě úplně jiné kapely.

Lower Dens zkrátka vyměnili šedou za růžovou a ta tajemná atmosféra zemřela kdesi v Los Angeles.

Share on Facebook Tweet a Link