Darwin Deez // Slzy štěstí

Vydáno 08.11.2015, ,

Již od začátku zveřejnění akce mi bylo jasné, že tenhle koncert se bude vyjímat od ostatních elektrem zapařených podzimních akcí. Jelikož mám ráda změny, tak jsem neváhala a šestého vyrazila do Chapeau. Tam se těsně po open door objevilo jen pár fanoušků, kteří Darwinovi vyráběli papírové čepice alá radar detector nebo v tmavém koutku psali dopis speciálně pro něj. Nás naštvalo, že šatna otevírala přesně v době, kdy začínala předkapela, takže jsme si na protest dali bundy na stage, kde se chystalo sympatické dívčí trio jménem Peluché

Peluché
Peluché © Jan Kuča

Peluché vám asi nic neříká. Pochází z Londýna a na netu najdete jen pár jejich skladeb. Indka ve vzorovaných šedesátkových šatech, pod kterými schovávala Vansky a vysoká blondýnka v popředí se opřely do kytar a prostorem se rozezvučilo takové milé funky prokládané psychedelicky laděnými sóly na kytaru. Na pódiu působily sebejistě a ještě aby ne, když s Darwinem jedou dlouhou tour až do konce prosince.

Darwina Deeze jsem znala v době, kdy jsem ani pořádně nevěděla, kdo je hipster. Byl to pro mě podivínský střízlík, u kterého mi stále vrtalo hlavou, jestli ty jeho kudrlinky jsou pravé. Těsně před začátkem se bez sebemenšího pozdravu zjevil na podiu a soustředěně si připravoval své nářadí. Show odstartoval peckou Constellations, takže publikum skládající se z velké části z pubertálních dívek, se v tu ránu dalo do tance. Největší fanynka, černoška v první řadě, se ani na chvíli nezastavila a v závěru songu se neubránila pláči. Darwin však stále vytahoval z rukávu ty největší hity a ani já jsem neměla šanci si na chvíli oddechnout. Vlastně jsem ani nechtěla. Dostala mě celková atmosféra, jak vystřižená z brooklynského klubu, kde se koncertu na poslední chvíli chopila školní kapela s charismatickým frontmanem. Americká spontánnost se projevila i v intermezzech, kdy čtveřice tančila na Michaela Jacksona a vzájemně se pošťuchovala. A pak opět najela na kytarové struny.

Darwin Deez
Darwin Deez © Jan Kuča

Přiznejme si, že tvorba Darwinda Deeze je dost jednoduchá a sem tam páchne popem. A to především jeho poslední deska Double Down. Naživo však dokáže dělat divy a senzačně se při ní vyřádíte nebo si zničíte hlasivky. Každý chce být totiž součástí té kolektivní radosti a společně zpívat: „Cuz everyday ought to be a bad day for you.“ Až po okraj ve mně vypěnilo štěstí během singlu Radar Detector a pak už jen vím, že jsem přestávala vnímat půdu pod nohama. „Darwin Deez se na tebe několikrát podíval,“ doslova mi zařvala sestra do ucha. Éru platonických lásek už mám teda naštěstí za sebou, ale přiznám se, že i Darwin byl jedním z těch, který zdobil pozadí mého mobilu.

P.S.: Kudrliny jsou pravé.

Darwin Deez
Darwin Deez © Jan Kuča
Share on Facebook Tweet a Link