Man Without Country a jejich Maximální Entropie

Vydáno 26.05.2015, ,

Britské electropopové duo zvané Man Without Country se podruhé vrátilo do Prahy (tentokrát ale do Futurum Music Baru) v rámci jejich jarní tour po Evropě, aby představili jejich nejnovější klenot ve sbírce a to jejich nové, v pořadí již druhé album – Maximum Entropy.

Pokud znáte alespoň trochu tvorbu těchto dvou sympatických hochů a jdete na jejich koncert, můžete si být jisti, že jste si pořídili pomyslnou letenku do kosmické lodi a během jejich živého setu se podíváte do stále více se rozpínajícího vesmíru.

Zhruba patnáct minut po deváté dým signalizuje, že TO konečně začíná. Na pódiu se objevují Ryan James a Tomas Greenhalf (za bubny sedí Mike Monaghan, který je doprovází na jejich tour).  Zhruba pro stovku nadšenců tohoto shoegaze, electropopového zasněného projektu začíná set, který způsobí hudební rozkvět toho jara.

Man Without Country
Man Without Country © Jan Kuča

První tóny pronikavých synťáků, ostré žluto-zeleno-červené světlo, všude dým. OK, to by šlo. Vzápětí se do toho MWC pořádně obuli ráznou Entropy. Pronikavý syrový zvuk, zastřený hlas Ryana, až z tohoto přílivu hudebních emocí uděláte dva kroky dozadu. Claymation, další super věc z Maximum Entropy. Zvuk je dost nahlas, dost na to, aby vás obklopil ze všech stran, a blikající stroboskopy vyvolávají pocit, že ztrácíte pevnou půdu pod nohama. Chce se vám vznášet, možná dokonce levitovat a nechat se unášet dál rozpínavým vesmírem. Takový odpal hned ze začátku pokračoval Deadsea, hudební mňamkou. Zpomalená plavba po temném apokalyptickém moři. 

„Tancuj dál ve svém vesmíru a neotvírej oči, hrají Ti Laws of Motion“. Tak se dá popsat teskná balada, na které spolupracovali s White Sea (M83). Pro mne jedna z nejnej věcí z nového alba. Éterická melodie, která – slovy kapely - jemně naznačuje, že co víme a vidíme, se nevratně zhoršuje.

Ryan James of Man Without Country
Ryan James of Man Without Country © Jan Kuča

Romanek. Podle mne tuto skladbu nejvíce zbožňuje zvukař, protože nejen, že už jste ztratili pevnou zem díky (dunění???), ale během těchto deseti minut mě brněly vlasy až u kořínků. Pokračovalo to i během taneční od Röyksopp, Sordid Affair. Klidně ať toto hrají třikrát za sebou, mně to nevadí. Puppets, kdyby tohle nezaznělo, tak asi odejdu s polovičním zážitkem. Tohle jsou pro mě ten pravý „Muž bez země“. Catfish - osmdesátkový zvuk a zpěv v dáli, cítím Pet Shop Boys skrz na skrz, super! Následuje Sweet Harmony od The Beloved, koukni kolem sebe, všichni tančí. Vytvořila se sounáležitost mezi hudebníky a fanoušky. Dosahuješ obzoru, koukáš na horizont a slyšíš Inflammable Heart, co chceš víc? Exploze syntetizátorů a tichý vokál v mlze.

Ryan James of Man Without Country
Ryan James of Man Without Country © Jan Kuča

Jejich set obsahoval převážně novinky z Maximum Entropy, ale zahráli i písně z jejich prvního a lepšího Foe. Celá tahle podívaná trvala asi hodinu, hráli podle zaběhnutého festivalového setlistu, který bohužel ušili pro všechna vystoupení jarního tour. Entropie možná znamená chaos a neuspořádanost, ale v podání MWC je to jako dokonalá souhra všech faktorů, abyste se mohli zbavit všeho, co vás tíží. Maximální Entropie je pak prý podle dua něco jako konec vesmíru. Byl to skvělý hudební zážitek - jak řekl jeden fanoušek během koncertu: „fantazie, kluci, fantazie!“. Měl pravdu.

Man Without Country jsou v hudební sféře už nějaký pátek a kdo je ani nyní nestačil poznat, ať dá do jejich to-listen-listu nejen Maximum Entropy, ale především Foe a bude obohacen o aktuální sound prvotřídní kapely, která toho má hodně před sebou.

Share on Facebook Tweet a Link